
      
      
      
        
Novk, Jan V.: O literrn innosti Valentina Bernarda Jestbskho,
asopis Musea krlovstv eskho, LXIII., 1889, s. 373-386.
        
-------------------------------------------------------------------------------
      
    





O literrn innosti Valentina Bernarda Jestbskho.


Podv  Dr. Jan V. Novk.

   Mezi theologickmi spisovateli na potku stol. XVIII
uvd Jos. Jireek ve sv Rukovti (I, 318) tak tohoto mue
s jedinm spisem zjitnm pipomnaje, e Voln (Kirchl.
Topogr. II, 1, str. 298) jmenuje od nho jet Sedlkovo
vidn a e psal i nkter spisy latinsk krom knih eskch,
kter vydal svm nkladem a rozdaroval. Pehlejcmu se
znam starch tisk eskch a zejmna moravskch lonskho
roku v Olomouci dostala se ke mn i uveden od Volnho kniha



do ruky, z jej pedmluvy jsem zvdl, e literrn innost
Jestbskho byla mnohem rozshlej a tm vhradn esk,
e byl to mu ctyhodn a zajmav zjev vlasteneckho knze
v dobch nejhlubho naeho padku nrodnho; pi tom jsem
seznal, e nkolik theologickch spis tak u Jungmanna beze
jmna uvedench jemu teba pisti, m se i nae bibliografie
prospn dopln. Laskavost sprvy studijn bibliotheky
Olomouck dostalo se mi vech spis Jestbskho, a proto
chci zde nkolika slovy zmniti se o kadm z nich, nadje
se astenstv s innost mue, kter mnoh lta jako knz
psobil v jedin obci a zde si zskal pamtku vdnou.
   ***
   Valentin Bernard Jestbsk narodil se r. 1630 v Mo
ravsk Ostrav; studoval v Hraditi, kde byl jeho uitelem
svobodnch umn ve druh a do pt koly P. Martin
Lassota Soc. J. Ten pr jim asto pipomnal sloba bsn
kova: Asperius nihil est humili, cum surgit in altum,
napomnaje jich ku skromnosti (Kazatel, str. 10). Jinm
uitelem a praefaktem kol byl mu v rhetorice r. 1656 a
1657 Ji Kruger, znm historick spisovatel z tovarystva
Jeova (Stell. str. 316).  Roku 166567 byl Jestbsk
farem ve Stelicch u Brna; po dvou letech vzdal se t
fary a dne 18 bezna 1667 investovn na faru ve Veversk
Bityce, kde pak psobil jako vzorn knz slovem, skutkem
i pkladem a do sv smrti dne 26 prosince 1719. Ve svm
okrsku farnm mnoho pispl ku povznesen vry katolick.
ivot vedl velmi pravideln, jak zaznamenal P. Alex. Habrich
ve svch (rukopisnch) pspvcch k djinm fary Stelick
(Voln, Kirchl. Topogr. II, 1, p. 298). Vstval pr o 4 hodin,
modlval se do hodiny 9, po mi sv. chystval kzn a katechese;
odpoledne obyejn studoval. V jdle byl velmi stdm, tak
vna pval mlo, dv lta ped smrt se ho vbec zdroval.
S eled nakldal vldn a o svtcch marianskch i chudinu
hostval na fae. Ze zbvajcch penz dval hotoviti odv
pro chud, pobon lidi. K cizincm bval vdy hostinn a
tak jinak obyejn dobr mysli. Dne 25 ledna 1713 ml
sekundici v zmeck kapli tamj a il pak jet sedm let,
a mu k stru nohy neslouily.
   K fae jeho nleely dv koly, ale byl pi nich tehd
pouze jedin uitel. Pro svou faru podil Jestbsk tak
nov matriky, je spisoval v letech 16931702 tehdej
uitel Matj F. Farovsk.
   Sepsal dv velik sbrky latinskch kzn pro knze
sv diecse, aby dle nich kzali obecnmu lidu. Prvn z nich
sluje: Opus novum tripartitum concionum moralium ... ad
captum simplicis populi accommodatarum. Vydna ve tech



foliovch dlech (str. 853, 724, 835) v Brn u Jana Fr. Svo
body r. 1712.  Prvn z tchto dl obsahuje kzan na za
svcen svtky celho roku, jich bylo tehda mnohem vce
ne nyn, druh kzn na nedle adventn a po velikonoce,
tet na nedle od nedle bl a po advent. Vnovn dl I
Bohu,, nejvymu Pnu nebes i zem atd., a spisovatel tu
pipomn, e nechtl tchto kzn pvodn vydati, ale vida,
e v jinch sbrkch mlo se mluv o Bohu a o ve, vydal
je na pobdku nkterch uench mu, sbrav a podav
je 18 let, peet za tm elem vce ne 125 knih. Nechce
tu ovem psti slohem klassickm, nbr tak prost, jak sm
lidu moravsky ke. Mezi spisy uvd mnoh esk knihy,
je chceme ne vyjmenovati, a tak monografie o jednotlivych
poutnickch mstech moravskch, j sepsal Balbn.  Dl II
vnuje zakladatelm crkve, sv. apotolm Petru a Pavlu,
t Jakubu vtmu, nebo jeho farn chrm byl zasvcen
sv. Jakubu, filialn sv. Petru a Pavlu, dl III dedikuje apo
tolm slovanskm sv. Cyrillu a Methodiovi. Pro kadou
nedli a svtek sloeno kzn nkolik, obyejn 610,
k nim ltka obrna jednak ze ivota svatho nebo svtice,
z vynikajcch jejich cnost, ze sv. evangelia na ten den, po
slze kzan, obsahujc mravn nauen z evangelia. Pi jed
notlivch svtcch pipojena t kzan o poutnickch mstech
a domcch svatch, pi nedlch kzan o svatch a sv
ticch do oboru tch nedl pipadajcch, a kzan pleitostn
(na p. pi nastolen fare, na pivtanou, na rozlouenou,
o prvotinch knskch, o roce jubilejnm atd.). Na potku
dlu III otitna zprva vem knm dioecse Olomouck, e
spisovateli dostalo se dovolen od kardinla Schrattenbacha
darovati po exempli tohoto dla sprvm dkanstv a far;
tchto darovanch exempl neml mti nikdo prva odtud
odnsti, a kdyby se ztratily, ml je z vlastnho nahraditi.
Dokld tu spisovatel, e tisk tchto kzan stl ho pes 2000 zl.,
vazba pes 1000 zl., ostatn vydn asi 60 zl. Nklad ten
inil z odkazu jakhosi mecenta, ku prci ho pobzel brnnsk
kanovnk Frant. Xav. Leffler a far komnsk Jan Werner.
Za tmi knihami chod uel pr 68 mil vtinou pky a
dokonal je po 18let prci v roce svho knskho jubilea.
Nkde vloena do latinskch kzan esk pslov.
   Druhou sbrku kzan vydal Jestbsk v Brn (a Vdni)
u Jiho Lehmanna r. 1717 pod nzvem Concionator extem
poraneus seu doctrina moralis per modum concionum in
omnes dominicas et festa totius anni distributa et pro captu
simplicis populi compendio, una cum exhortationibus cate
chisticis, funebribus et nuptialibus conscripta... Sbrka tato
jest jaksi doplkem sbrky prv a vydna tu kzan, je ne
byla pijata do on vt sbrky. Rozdlena jest na tyi



sti; prvn obsahuje kzan na nedle od adventu do ve
likonoc, druh od nedle bl do adventu, tet na zasvcen
svtky celho roku, tvrt kzan pohebn a svatebn. Vyla
ve dvou svazcch kvartovch, dl I 636 stran. V ele tohoto
dlu tak ocelorytina, Kristus na ki, z jeho boku vytk
krev, a z n nasycuj se ovce (npis: ut vitam habeant, pa
rata sunt omnia, Luc. 14). Vnovn muennku Janu Sar
kandrovi ze Skoova, t kazateli a uiteli. O tto sbrce
pipomn spisovatel, e obsaeno zde hrnem ve, co teba
kesanu katolickmu vdti a dle toho ivot vsti, aby do
shl spasen. Sepsal ji po pklad jinch kazatel pro sv
druhy a po kadm kzan pidv jet Exhortationem ca
techisticam, mravn nauen, je dle nazen cs. Leopolda
a Josefa I i biskupv Olomouckch kazatel byli povinni pi
pojovati, a je by se mohlo s njakm pdavkem ron
optovati. Tak pi tomto dle pomhal mu brnnsk ka
novnk Frant. Xav. Leffler. (Dl II tohoto spisu nebyl mi
po ruce.)
   Krom tchto latinskch kzan pro knze vydal svm
nkladem adu eskch knih, urench robotnmu lidu sel
skmu, jak sm d (v Pedml. k poslednmu spisu Vidn
sedlkovo), pro jeho pouen a povznesen. Lidu toho si
vil a chtl na nj psobiti tak spisy. Vydval je beze
jmenn, podepisuje se pouze jeden far dioecesis Olomu
censis, Moravo-Ostravsk. Tak pr knihy ty po vtin
rozdval, nechtje z nich mti zisku.
   V tchto svch spisech jev se Jestbsk vude jako
milovnk jazyka svho moravskho, jako vybz, aby, kdo
nco lpe dovede ne on, napsal to pro ozdobu a zachovn
ei moravsk, nkdy vzctn a slavn. (Vidn, str. 6).
Jinde d (Katechismus, str. IV pedml.), e tu knku vydal
v moravskm jazyku, neb jsouc (!) na Morav rodil nmecky
neum; ale vc pro tu pinu, e moravskho lidu jest na
Morav vc ne nmeckho; a e n jazyk moravsk, nkdy
vzctn a staroitn, tak pkn a ozdobn jest, jak me
bt jeden v celm (!) svt. Mezi svmi pklady uvd tak
lecco z djin eskch, je znal z kroniky Silviovy a Hj
kovy, z Dubravia a Peiny (Mars Moravicus); jinde uvd
krom latinskch spis tak esk Dialog sv. ehoe papee
a imona Lomnickho Kupidovu stelu (v Kazateli). Zn
i Veleslavnovu Politii historickou, Antialkoran, Bartliciv
esk stl kalend, eskou Kosmografii, peklad Eusebiovy
Historie crkevn, Harantovu Cestu do Palestiny, eskou Hi
storii tureckou, Preftovu cestu, strnskho De republ. Boem.
a j. Znalost to literatury na tu dobu zajist obsan.
   Jazyk jeho spis nen arci vzorn, zabhaje leckde do
vulgarism a obsahuje i nesprvnosti provincialn; ne no



vch slov nem mnoho a nesprvnost jev se nejvce v u
vn participi (pechodnk) a v nedslednosti pravopisn.
   Leckde vyskytuje se tu zen: o samm (Kaz. p. 19),
v ivot mm panenskm (Rozml. Mar. p. 22) a j. Provin
cialismy jsou komparativy pslovc: pilnjc (Katech. 37),
lpeji (Vid. 22), astjc (Vid. 22 a 70), dlejc (Vid. 26)
a j.  Pechodnkv uv rzn: poustevnk posilujc
(And. 21), ena znaje (And. 27), ena zasleche (tame),
sestry poznajc (And. 36), Gabriel klece (Rozml. Mar. 18)
a j.  Jakoto zvltnosti uvdme nkolik slov: Anto
(And. 21), oblsce (= na blzku, And. 49) a oblsc poustev
nci (And. 65), oulistnou e (Kaz. 20); dvoum (And. 23,
Rozml. Mar. 9), na rukouch (Rozml. Mar. 5), prachdd (Rozml.
Mar. 83). Nejednou strnkou jest jazyk zajmav, a ovem
pro lid psal Jestbsk zcela srozumiteln.
   Krom kzan svrchu jmenovanch a zprvy o kapli sv.
Ke nad ddinou Chudicemi, ji Voln (1. c.) jmenuje,
sepsal tyto spisy pro lid:
   1. Knka pobon o svatch angelch, v n se vysv
tluje, co jsou svat angel, jak jsou na lidi laskavi, jak mnoh
dobrodin lidem in a jak maj bti od lid veni a ctni  1) 
(vytit. v Holomouci u Jana Josefa Kylina 1699; u Jung
manna V, 749). Za heslo be si spisovatel ver z Ekkles. 33
Non mihi soli laboravi, sed et omnibus exquirentibus dis
ciplinam a vnuje spisek latinskou dedikac sv. archangelu
Michalovi a strnm angelm; prav tu, e jej sepsal jen
ku povznesen slvy a chvly sv. angelv u obecnho lidu,
kter posud o n mlo se star. Kon chronostichem, ukazu
jcm na r. 1699. (Naped pidna pkn ocelorytina, ped
stavujc andla strnho, an vede chlapce k olti; dole
npis O fidelissime comes!) Tak v pedmluv ke teni
d, e knku sepsal ku povznesen cty k sv. angelm
strnm.
   Nejprve vykld ve spise tom o bytosti sv. angelv, jich
krse a sle, pak jak se dl; o angelch strnch. Tvrd
tu, e i krlovstv, zem, msteka i vesnice, chrmy
a olte, domy a palce maj sv angely. Vykld pak, jak
dobrodin maj lid od nich, jak duchovn, tak tlesn. P
klady k tomu podv, asto zzran, z djin svtovch, jak
je znal zvlt ze spis jesuitskch, ze svatch otc a ze
ivot svatch (dle Bollandist), t z rznch jesuitskch
spis missionskch. Nedobr lidi angel trestaj, z dobrch



-------------------------------------------------------------------------------
   1) Npisy a citty uvdme pravopisem novm, nebo pravopis
Jest. je asto nedsledn a nm jedn se zde hlavn o vc, mn
o jazyk.
-------------------------------------------------------------------------------


maj velikou rados; nkter lidi zvlt miluj, jinch zvlt
nenvidj (objasnno pklady). Jak se jim lovk me pi
podobniti:  Dl II obsahuje nvod, jak se k angelm mo
dliti (officium k jich uctivosti, hodinky a troje litanie). Mezi
tm leckde slohy psn vhodnch, ale beze veho umn
bsnickho skldanch; ani potu slabik leckde neeteno;
arci nevydv se Jest. za skladatele tto sti, nbr d,
e sebrna z jinch knek dvno schvlench. Ke konci pi
pojena pse a modlitby, pak latinsk officium parvum. Spisek
obsahuje stran 168 mal 8.
   2. Stellarium novum, t. j. knka pobon o blahoslaven
Pann Marii, v n se nauen dv, jak m bti od lid
ctn a chvlen (!) blahoslaven Bo rodika Panna Maria,
Item pro kter piny m bti ctn a chvlen ... Vytit.
v hlavnm mst Holomouci u Jana Jos. Kylina 1701.
   Knka vnovna Nejsvtj a nejistotnj Pann
panen, Joachyma patriarchy dcei ... Marii. Spis d, e
nkdo vnuje j zlato a drah kamen, jin knihy o chvlch
a modlitby, a tak i on e posledn pichz a obtuje j
knku z jinch schvlench skribentv sebranou. I pros j
za pmluvu a ochranu od velikho pdu, zvlt vnho. 
V pedmluv k pobonmu teni d, a velik je pobonost
u Moravan k Pann Marii, pece e k jejmu rozmnoen
sepsal tu knku, aby tak byly pobon knky v jazyku
moravskm, v nich by lid tal a tak uel zahlce. Co tu
pe, dvno ji povdl v kzanch a m jinde napsno la
tin; s pepisovnm knky ml prci sedm nedl.  V vodu
dlu I pipomn, e sv. Jan vidl ve svm Zjeven enu pe
krsnou, s korunou dvancti hvzd. A to dle vkladu sv.
Bernarda byla Maria, ji Kristus korunoval dvancti hvzdami.
Z tch 12 hvzd je 12 paprsk, je ukazuj, jak lid Marii
maj ctti k svmu poten a spasen svch du. Proto dl
kad z estera dl tohoto spisu na dvancte oddl (pa
prsk, znamen, pklad). Dl I ukazuje, jak ctti rodiku
Bo, dl II pro m bti ctna Panna Maria, dl III ukazuje
12 znamen a 12 pklad, kterak sv. angel ctili a oslavovali
blahoslav. rodiku Bo, dl IV 12 znamen a 12 pklad,
kterak nejpednj svat a jin lid ctili a oslavovali blahoslav.
rodiku Bo Pannu Marii, odkud lidem 12 poten a na
uen jako 12 paprsk od koruny Panny Marie pochz. Dl V
uvd 12 znamen velik lsky, pobonosti a dvrnosti lidu
moravskho k blahoslaven Pann Marii, dl VI 12 znamen
lsky blahoslaven Panny Marie k lidu moravskmu a k cel
jich zemi. Posledn tyto dva dly obsahuj adu pklad
z djin moravskch a tak ze zzranch poutnickch mst
Marianskch. Vude pipojuje spis. k vkladu svmu adu
pklad ze spisovatel crkevnch a tak z djin.
   Na konci pidna pse k Pann Marii: Zdrvas bu,
nejsvtj nebesk krlovno ... Stran obsahuje 322 mal 8.
Jungmann tohoto spisu neuvd.
    3. Kazatel domc proti sedmi hlavnm smrtedlnm h
chm ... Pidno jest k tomu o tyech hch do nebe na
pomstu volajcch ... Pidno tak k posledku o tyech po
slednch vc (!) kadho lovka ... A to vechno mno
hmi, divnmi a hroznmi historiemi a pklady ... jest stvr
zeno a vysvtleno (vytit. v Brn u Jana Fr. Svobody 1709.
Jungm. V, 842). Pipsno vemohoucmu Pnu Bohu Jezu
Kristu, synu Bomu atd. V pedmluv d spisovatel, e lid
pchaj hchy, neznajce jich ani jejich inkv; i dokld,
e proto teba je o tom pouiti, co chce uiniti v t knize,
ji pl lta bedlivou prac shromdil a sepsal.
   Dl prvn, o sedmi hlavnch hch, pon o hchu
vbec, o jeho incch a zvlt o hch smrtelnch, z nich
se opt rod velik mnostv jinch hch, je vypisuje.
Leckde vloen i vklad a horlen proti nemravm t doby.
Tak dosvduje (str. 10), e za jeho vku nemlo je takovch
Nemrot, pedstavench svta a panstv sprvc, kte aby
si ndheru zjednali, uboh lid utiskuj, a leckter z nich
sm poel z rodu nzkho. Horl do ndhery a skvostnosti
dob tehdejch a u ctnostem proti onm nepravostem sto
jcm. I ze sv doby a ze zkuenosti vlastn uvd leckde
pklady. Vklad o tyech hch do nebe na pomstu vo
lajcch (dl II) jest mnohem krat, obsahuje hlavn vysv
tlen toho a onoho hchu.  Kdy lid rozvauj bedliv
o tyech poslednch vcech lovka, pestvaj heiti; tm
odvoduje pipojen dl III o tchto vcech. Pi pekle po
kld sopky za prduchy pekeln. Hrzy pekla i slva ne
besk vmluvn tu leny. Zajmav je peklad lat. pslov:
Honores mutant mores, sed raro in meliores (p. 316) =
Mravy mn poven, ale dko k polepen.
   Mezi spisy, z nich Jestbsk erpal, uvd tak jesuity
Malobitskho Domus Aeternitatis, esk Dialogus S. Gregorii
Papae a imona Lomnickho Pharetra cupidinis, quo ad
interpretationem historiae Bomicae tantum. Spis obsahuje
stran 364 v 4.
   Colloquium parthenium super canticum B. V. Mariae
Magnificat, t. j. Rozmlouvn duchovn sv. Josefa s Blaho
slavenou Pannou Marij na jej sv. pse Veleb due m
Hospodina atd. (Vytit. v Brn 1710. Jungm. V, 1464.) V
novno sv. Josefu; v pedmluv pipomn spisovatel, e ji
jednu knku vnoval sv. Michalu (. 1), jinou Pann Marii
(. 2), tet Pnu Bohu (. 3).
   Knka rozdlena jest na dvacet rozmluv mezi sv. Jo
sefem a Pannou Mari. Pon o panictv a panenstv, jak 



jest Bohu mil; pi tom pipojeno pouen pro mlde ke
sanskou. Nsleduje vklad jednotlivch ver (zde vr!)
psn Magnificat. Maria vykld pi tom legendistick ud
losti ze svho ivota, obsaen zvlt ve sbrkch jesuitskch.
Pklady brny nejvce ze starho zkona, ale i z djin no
vjch (anachronisticky). Mezi jinmi uvd se tu znm hi
storie o Jovinianovi. Na konec pipojena pse: Zdrva bu
pan svta, krlovno angelsk, vzat z hodinek o neposkvr
nnm poet jejm. Spisek m stran 132 mal 8.
   5. Colloquium ss. senum super canticum s. Simeonis,
t. j. Rozmlouvn duchovn sv. Anny prorokyn s sv. Simeo
nem na sv. pse jeho: Nyn propout sluebnka tvho
etc. A o ouvodu blahoslaven Panny Marie. (Vytit. v Brn
l. 1711). Jungmann toho spisu neuvd. Spisek pipsn sv.
Simeonovi. Jestbsk mysl, e to posledn z jeho knek, a
proto jako staec pipisuje ji rovn starci, prose ho za astn
konec ivota, v poslednch pak letech ivota za opatrovn.
   Vklad pon o tom, e sta lid pro svou moudrost a
ctnosti zasluhuj vnosti a cty. Dokazuje to sv. Anna, kter
sama jest ve vku 84 let a pece velikou m vnost ke
starmu jet Simeonovi. Mluv pak o pinch, pro po
mrn mlo lid dochz vysokho vku. Simeon obdaen
byl darem prorockm, jako se ukzalo, kdy veel Je
s matkou svoj do chrmu, a pi t pleitosti uvd se
deset starovkch Sibyll, mezi nimi tak znm Sibylla msk,
je nabdla sv knihy Tarquiniovi, a jako esk vtkyn Li
bue, kter prorokovala tak o sv. Vclavovi a Vojtchovi
(dle Kosmy). Jinde (str. 29) zmiuje se tu dle Wettera
a Mnsterovy Kosmografie o sopce Hekle na Island jako
vchodu do podsvt, kde se lidem nkdy ukazuj jejich ze
mel ptel, kte se opt do hory vracej. Pse Simeonova
se pak vykld a mluv o vod Mariin a en vbec. Spisek
m stran 60 mal 8.
   6. Katechismus domc, pod titulem a zpsobem roz
mlouvn hospode s hostem. (Pipojen obsah knihy na ti
tulnm list.) Heslo: Chce-li, love, do ivota vnho pi
jti, zachovvej pikzan Bo. (Vytit. v Holomouci u Anny
Alb. Rosenburgov vdovy, skrze Jana Vcsl. indlera faktora
l. 1715.) Jungmann pouze tento spis uvd pode jmnem
Jestbskho (V, 759).
   V pedmluv k tenm prav spisovatel, e si zprvu
myslil, o tch vcech, je jsou pedmtem knky tto, e
lid sly asto rozmlouvati na kzanch; avak lid na v
klady kzan brzo zapomnaj a historie z kzan velijak
pevracej. Proto sepsal tu hlavn lnky vry s vkladem
pod spsobem rozmluv mezi hospodem a hostem. Pipomn



pak, pro to pe jazykem moravskm, nkdy vzctnm a
staroitnym.
   Rmec katechismu jest, e mu v psm zbhl, chod
po svt, piel do jaksi vesnice a tu v dom jednom zastal
hospode, sedcho za stolem, d ho za nocleh a pak st
uje si do bezbonosti lidsk, e lid neznaj pikzan boch.
Rolnk ho vyzve, aby mu o nich vykldal, a tu host uzn
vaje ovem nevzdlanost sedlkovu chce ho pouiti dkladn
ve vech hlavnch lncch vry.
   Pon o desateru boch pikzan, nejprve o jich p
vodu a zpsobu, jak byla lidem dna, pak o kadm jedno
tliv. U 1 pikzan uvd nkter povry v lidu rozen, jich
uvali pro nabyt uitkv zemskch a aby se jim astnji
vedlo. Tak nosili pi sob cedulky njak pro tst a proto,
aby na n lid byli laskavi; zvlt mldenci, aby na n d
veky braly, a pasti, aby jich dobytkm vlci nepekeli.
Ti tak, kdy ponejprv z jara na pole vyhnli, kropvali
dobytek, honili krvy pes oehy, holi, nosidla, provazy,
sukovat povsla. Nkte nosili pi sob cedulky, aby ne
byli ranni, aneb aby pozbyli zimnic; bvala na tch ce
dulkch svat slova, mimo n vak i neznm jmna, snad
jmna blv. Tak chodvali k hadam a hadakm, kdykoli
se jim nco ztratilo, nebo kdy onemocnli sami, neb i ho
vada jejich; host soud, e takov vci hadam bel n
jakm znamenm ukazuje. Rovn mohl takov hada zlodji
udlati, aby onemocnl neb i zemel. Tak lsky u druhho
pohlav hledali prostedky povrenmi, na p. kdo poteboval,
aby nevsta povolit musila, jakkoliv tomu ped tm odporn
byla (str. 13); soused jaks dlal to tm zpsobem, e vch
zeje k n do dve dlal rukou znamen njak a promluvil
nkter slovo, nae hned povolila. Host soud, e manelstvo
tak sveden sotva se dobe poda, a takov manel, pokud
jsou od sebe vzdleni, e velmi tou po sob; a jak se
sejdou, na sebe nemohou hledti, aneb jsou zle spolu v ne
lsce. Tak pr dvata tehd, chtjce se vdti, bhvala
na tdr den k studnm, k plotm, ke kravm, k slepicm
a na nkter msta jin, aby zvdla, jak brzo se vdaj, a
jakho dostanou manela, a odkud pijde. Sousedky, kdy zv
dly, e nkter hospodyn nasadila na vejce hus, neb sle
pici, neb kaenu, neb morku, aneb kdy se dovdly, kdy
se mlata budou lhnouti, umly udlati, e se vecka po
dusila ve vejcch a ani jedno se nevylhlo; a to pr dlaly
tak ze hry (dlaly to jaksi haenm uhl v kuchynch,
str 16 n.).  Pi 3 pikzan vykld se, e mezi sedlky
t doby bval obyej o suchch dnech nic nevoziti, zejmna
mrvy, a mrvench rol neorati; nebo mnoz vili, e Pn
Bh tk lta dopoutl na lidi proto (str. 34 n.); tak at



neprvali, chleba nepekli, nepedli, neteli konop a lnu. T
kn to v kostelch ohlaovali, ovem jen povren. Jin
prce i tk konati se nezakazovalo (str. 37).  O pik
zanch crkevnch potom pojednno mnohem krateji.
   Dl II obsahuje rozmlouvn o ve a dvancti lncch
vry kesansk katolick (apotolskm vyznn vry). Zmiuje
se o tom, e povinnost kesana jest vude lechetn se cho
vati, zmiuje se, e sm kdysi slyel od svho krajana, officra
vojenskho, jak tento, kdy byl v Nzozem s jinmi hejduky,
sammi Moravany, na vojn, napomnval jich, aby se v t
ciz zemi tak poestn a zdrenliv chovali, aby ani sob, ani
jinm Moravanm zlho jmna neudlali; oni e se tak podle
napomenut zachovali (str. 140). Nsleduje vklad o sv. ki,
o nadji, o bzni bo, o milosrdenstv a na n heen. 
Dl III jedn o svtostech, dl IV o modlitb Pn a po
zdraven andlskm, V dl o inn dobrch skutkv a
ctnost.  Kad pklad i zde, jako ve vech spisech vbec,
uveden zevrubn, odkud jest erpn. Spis obsahuje stran 250
mal 8.
   7. Vidn rozlin sedlka sprostnho, t. j. vypsn oby
ejv a mravv i inv lidskch, dobrch i zlch, chvaliteb
nch i nechvalitebnch, kte v tomto svt mezi lidmi se
konvali a konaj pod spsobem angela svatho sedlkovi
sprostnmu ukazujcho a nauen mu dvajcho ... (V Opav,
u Jana indlera l. 1719.) Jungmann tohoto nejzajmavjho
spisu neuvd. Heslem na titulnm list jest: Vidl jsem
angela prosted nebe letcho a ke vemu lidem volajcho:
bojte se Pna Boha a vzdejte mu est; nebo pichz hodina
soudu jeho. (Zjev. sv. Jana, kap. 14.)
   V pedmluv k sedlk d, kterak nkdo mysl, e lid
selsk m bti posledn a zavren, ale e by se mlil; nebo
tak lid selsk a robotn je svtu potebn a uiten;
bez nho neme bti dn stav, a z rolnictva vychz vemu
svtu mnoho dobrho, jako ex equo Trojano. Z rolnk b
vaj tak dob vojci, emeslnci a ednci. Proto teba
jest viti si sedlkv. Spsiovatel, a nen ze stavu selskho
immediate zplozen, sedlkv a lidu robotnho si v a se
psal k jich pouen nkolik knek, je tu jmenuje; ovem
pak si peje, aby v nich tvali a dobrmu se uili. Na
posledy vydal tuto knku, o n dodv: tvejte ji s do
brm rozvenm, ctn sedlkov!  V pedmluv ke te
nm vykld, e tomu vili pohan a uili, kterak duchov
njac vodili lidi, jim vci divn ukazovali a budouc vci
pedstavovali, jako psal Virgilius poeta, philosophus Plato
nicus (v 6 kn. Aeneid.). Ale to ve e jsou arci jen smy
lnky. Kes'tan pak v, e andl prorokm a lidem bohu
milm rozmanit vci ukazovali. Tak v knize ivot sv.



Otc se vykld o poustevnkovi, jeho andl vodil po svt
a jemu tajn Bo soudy ukazoval. Tak pr chce i v tto
knce vykldati sensu tropologico, jak andl vodil sedlka
po svt a ukazoval mu mravy lidsk, dobr mu schvaloval,
od zlch odvdl. I dokld, kdo uenj, aby jeho knky
netupil, ale radji sm nco lepho napsal pro nauen lid
a pro ozdobu a zachovn ei moravsk, nkdy vzctn a
slavn; kdo nen umnm vysokm obdaen, a tv tu
knku pro pouen.
   V rmci celho spisku (zde nazvanm prooemimum) vy
kld se, e sedlek jaksi prost, ve kolch neuen, ale
bohabojn, vida divn vci ve svt a o divnjch slchvaje
dostiv byl je znti a jim rozumti. Spatoval, e zlm lidem
asto na svt dobe se da, dobrm pak zle. Proto chtl
vdti, odkud by to bylo, a dlouho prosil Boha, aby mu to
zjevil. Bh mu tedy posl andla, aby mu divn vci svta,
mravy i nemravy, dobr i zl skutky lidsk vykldal a uka
zoval, z nich pak nauen dval.
   Cel spis rozdlen jest na 37 vidn. V 1 vidn pi
chz sedlek s andlem do vt jaksi ddiny, kde spa
tuje, jak svt lid sv dtky nedobe vychovvaj; pozo
ruje tu na selskch lidech, e si hled zemskch vc, prce
a vdlku, potomstva vak nedbaj, nechvajce dt dle libosti
bhati, o kolu a vzdln nedbajce; vbec jak sami byli
vychovni, tak vedou i dtky. K tomu pipojuje sm sedlek
pklady ze ivota, jak dtky rodi svch si nev atd. 
Ve vidn 2 naproti tomu spatuje, jak mnoz rodie vzne
en sv dtky dobe vychovvaj. Uveden toti do zmku
a vid, jak se dtky prv modl. Kdy pak chce nahldnouti
do jinho pokoje, odkud slyeti smch a erty, andl ho
zdr, e mu to nenle, protoe by o tom jinm lidem vy
kldal a tak snadno mohl pijti do trestu. Vid tak, jak
csa Karel Velik sv dtky dobe vychovval, k pilnosti
a prci je navdje. Pat t na pobonost v domech vzne
ench a nkterch obecnch.  Vidn 3 o dobrch a zlch
kolnch uitelch. V mstsk kole vid sedlek, jak rektor
u dtky nboenstv a pak liternmu umn, jak to
in mrn bez bit, sm je vyslch i opravuje, 2)  vbec vede
k dobrmu. I d sedlek, takovch uitel e by si mli
lid viti, aby se nemu piuili a nebyli nuceni nkdy
daleko choditi se psanm, aby jim je nkdo peetl. Pak vid
jinde mistra kolnho pynho, nadutho, opilho, kter jen
dtem porou, aby se uily, ale sm jim nedv nidnho
nvodu, pi vyslchn vak je neustle trzn. Osvtluje se



-------------------------------------------------------------------------------
   2) Men ky vyslchali a opravovali ci star, kte je smli
t trestati.
-------------------------------------------------------------------------------


pklady. Sedlek sm pipomn, jak pr ho kdysi rektor
dal dreti velkmu ku na zdech, any se ani hnouti ne
mohl, a pak jej obnaenho mrskal bez piny.  Ve vi
dn 4 se ukazuje, jak je mlde t doby chlpn a nesty
dat. Sedlek poslouch ei mladkv a pak dvat, jak
neslun si vedou a vespolek se svdj; dvata mluv pi
tom hanebnji ne chlapci.  Vid. 5. Jak mnoz lid v kr
mch pi tancch nestydat pohrvaj, zvlt po tm, a tak
se svdj.  Ve vidn 6 spatuje sedlek, jak lid he
v opilstv. V krm shledv lid veho druhu, ba i mal
dti, a vickni tu statn popjej; z toho povstv velmi
mnoho zlho. Pklady tu m z djin o Alexandrovi, jen
z opilstv zaplil msto Persepolis, a o Kyrovi a Sakovi
(z Kyropaed. I, 3).  Vidn 7 jedn o eldce, z nich leckdo
m povahu dobrou, jin vak zlou. Sedlek vid v jaksi
vesnici, jak eldka je zpurn a nezbedn; na fae pak i krade,
jak me.  Ve vidn 8 se pedstavuje, jak nkte pni
jsou na eldku zl, jin dob.  Ve vidn dalm (9) vede
andl sedlka na rynk, kde stoj mnoho lid zahlivch,
jin pomlouvajcch. Pi kupovn a prodvn tak mnoz
tu nespravedliv jednaj, uvajce neprav mry a vhy. Tu
pklad z esk (Veleslavnovy) Politie historick, kn. IV,
kap. 15, o dvou bratch, mnichu a hostinskm, jen ne
spravedliv m.  kolem vidn 10 jest pedstaviti se
dlkovi, jak nechvalitebn, pohoriteln a kodn jsou non
toulky a povyky. Mlde vede si na vesnici, do n pijde
sedlek s andlem, za doby non he ne ve dne a od
kld velik nepravosti na noc.  Odvu ndhernho a zby
tenho tk se vidn 11. Andl chce zde ukzati, jak pyn
takov odv tla Pnu Bohu se nelb. Mluv se tu o vl
senkch a enskch kokrhelch, tak e, kdy se k sob klon,
vypad pr to, jako by se dv kozy trkaly. A pece mohli
by lid majetku svho prospnji uvati. eny pr tlo sv,
zvlt ramena, daleko obnauj, i sluebn dveka mus
mti na at nco hedvb, pentle, pkn bl stevky a pun
oky erven. Horle proti takovto zbyten ndhee do
kld, e se pedkov odvali slun, a Bh jim za to ehnal;
za jeho doby vak jde vecko naopak, a toho pinou e
jsou nepravosti lidsk.  Ve vidn 12 ukzno, jak nkte
soudcov a adov nespravedliv soud a jak bvaj trestni.
Sedlek jde na rathouz a tu vid mue, kte pij tam spo
len na traty obecn, a se podrou dve, ne se jin
soused sejdou k hromad a soudu. Nsledkem toho povst
vaj pi soudech mnoh nespravedlnosti. Chud bv ubroukn,
okikovn, bohat maj vude pednost. Ve velkch mstech
pece bvaj radn pni lep a rozumnj.  13 vidn ped
vd, jak nechvalitebn a nestdm mnoz lid se chovaj na



hodech a hostinch. Sedlek pijde do vt osady selsk
a tu vid velik vesel, tance, hody o posvcen chrmu.
Tak pi tom stlej z runic a banditek, pskaj na p횝aly,
zpvaj neslun psn atd. Proto uznv pravdivost staro
dvnho propovdn: Rustica gens optima flens, pessima
gaudens. Z Politie historick tu podn pklad o Karovi a
Arsacidovi (Karus sed na zemi a j epu se slaninou). 
Vidn 14. Jak se dje pi dvoch panskch. Ne vejdou,
dv andl sedlkovi pouen, aby u velkch pn nebyl
veten, aby veho nehanl a asto dlal se nevida, nebo
by pr mu jinak platili kyjem a s celou ko by sotva odeel.
Vid pak tu sedlek zbytenou ndheru, mnoho ps a zby
tenho sluebnictva, kter jen lelkuje nic nedlajc; proto
bv tu tak hojn zvisti a nepzn.  Vidn 15. O po
ctiv prci, zvlt Bo slub.  Vidn 16 tk se vojk.
Ped vojskem andl sedlka vbec vysth, konen vak
pece chce o nich tak mluviti. Vytk tu zejmna, e vo
jci na bytech s lidem selskm krut nakldaj, nboenstv
nic si nev, krom toho tak asto nepodn ij; jmenuj
pak se nkte vynikajc vdcov, kte lid vojensky za to
trestali. Z pklad djinnch zajmav jest zmnka o vpd
lidu Saskho a Oty Moravskho do ech r. 1126, vtzstv
krle eskho Pemyslava (!) v bitv u Kressenbrunna, pak
vtzstv p. Vilma Zajce z Valdeka r. 1318 (pklady ty vy
brny z Hjka).  Vidn 17. O chovn v kostelch. Pi
tom shledv sedlek, e u leckterch kesan nen nikterak
kesansk. Mnoh dvata chod tam, aby se mohla jako
kraviky na jarmarku prodati. Tak vid tu mnoho ps, kte
dm modlitby zneiuj: i jinch zlod zde dosti. Naproti
tomu pohan nov na vru obrcen chovaj pr se ve svch
prostch chrmech mnohem lpe, jak dosvduj missioni;
tak pedkov nai byli pobon a pi tom uctiv ve chrmch,
zvlt za ss. Crhy a Strachoty, arcibiskup moravskch.
Z knat eskch vynikal pobonost sv. Vcslav.  Vidn 18.
Pouen o mi sv.; vklad dje se v kostele, kde sedlek
je ptomen mi sv.  Vidn 19. e nkte lid nev si
kzan.  Vidn 20. Mohou-li kaci lbiti se Bohu a dojti
spasen vnho?  Vidn 21. Jak nkte lid pistupuj
ke sv. zpovdi nepobon a zpov konaj neplatn; sedlek
vid zpov v jinm kostele.  Vidn 22. Jak nehodn pi
jmaj velebnou svtost.  Vidn 23. jak lid sob nev
svtench dn, konajce prce dln. Jin zase jen se strojili
a krlili, chodili do krem a pobvali tu celou noc, zne
svcujce tak nedli.  Vidn 24. O kltech a mnich.
Sedlek uveden do kltera, kde pozn ivot mnisk. Tak
vypravuje ze svho mld phodu o fari, jen ml ve sv
svtnici bik, jako by se trznil, ale skuten byl pokrytcem. 



Vidn 25. O poutch a poutncch. Zmnka se tu dje o bi
ovn tla pi poutch obyejnm a k tomu smn pklad
z krlovskho jednoho msta na Morav. Mtky toho msta
putovaly na posvtn msto a chtly se oblci do kp mrska
skch, ale aby nic nectily, podrouily se, tak e a padaly
na zemi; sedlek d, e on sm nkter z nich znal. Lid
sprostn pi tom se domnvali, e to in z horlivosti, roz
umnj se smli, vdouce tu pinu.  Vidn 26. O e
brcch. Vykld se tu, jak maj mnoz z nich fortele, zvlt
vyslouil vojci, kte velik potraviny vymhali.  Vi
dn 27. O stavb a krlen chrm. Z Dubravia uvedeno,
e t noci, kdy zabit sv. Vcslav, krl dnsk napomenut od
andla, aby ke cti jeho vystavl chrm.  Vidn 28. O man
elch dobrch a nedobrch. Andl vede sedlka k manelm
rznm, dobrm i zlm.  Vidn 29. O dobrch a zlch
pnch (!) a jejich vladach. Z djin eskch vzpomenuto
Spytihnva, jen vyhnal Nmce z ech a zjednal prvo chud
vdov; o csai Ferdinandovi se d, e rd k sob pipoutl
vecky lidi. Jin pni vak poddan velmi trpili. Pklad
uvd se i z doby tehdej o dobrotivm hrabti R. z T.,
jen kral purkrabho, e chtl na poddan ruku vzthnouti. 
Vidn 30. O nezzen nkterch dosti po slv (pklad
o Tullii, dcei Servia Tullia).  Vidn 31. O nevdnosti
a vdnosti, zejmna jak i zvata jsou svm dobrodincm
vdna. Sedlek sed pi tom vklad s andlem pod stro
mm.  Vidn 32. O pastch a jejich zvycch nechvali
tebnch, na p. o kropen dobytka z jara vodou z nkolika
studn a z kostel vzatou.  Vidn 33 (ve pitle). O lidech
nemocnch a umrajcch.  Vidn 34. O soudu Bom prvnm
a malm. Sedlek pichz do nebe a vid tu Krista sou
dcho.  Vidn 35. O oistci.  36. O pekle.  37. O nebi.
Peklo jest propas, nebe vak s krsnm okolm. A nezabh
spisovatel v len do podrobnosti popisu, pece jest namnoze
ppadn voleno msto vidn a pro pomry selskho lidu
dobe se hod. Pirovnme-li spisek tento k Labyrintu Ko
menskho, arci e vidti na nm stopy padku duevnho,
ne pece lecker zajmav rys v nm obsaen i z doby
tehdej a stopa vychovn kn ve kolch jesuitskch, jak
psobiti hledti na lid a jeho vzdln.  Spisek Vidn
sedlkovo obsahuje stran 304 mal 8.
   Mylnek originelnch a vynikajcch obsahuj spisy Je
stbskho mlo, pece vak jsou zajmavm zjevem vlaste
neckou svou tendenc a dosti obratnm uspodnm ltky,
any pochzej z dob nejhlubho padku na literatury a veho
ivota nrodnho.



-------------------------------------------------------------------------------
Elektronick archiv pramenu obce Veversk Btska, 2000-2001
Vygenerovno z archivnho formtu TEI